Bez práce nejsou koláče
Jednou si takhle večer brouzdám po Internetu a z čista jasna objevím článek s nadpisem: „Položte ten zvýrazňovač!“ Horlivě se dám do čtení a titulek pokračuje „Aneb nejlepší a nejhorší způsoby, jak se učit.“ V duchu si říkám, že přeci zvýrazňovač byl mnohokrát mým nejlepším (ačkoliv ne nejspolehlivějším) studijním pomocníkem, a pokračuji v četbě.
Hned v prvním odstavci se dozvídám, že právě zvýrazňování a opakované čtení patří mezi nejméně efektivní techniky učení. Copak jsem se celá ta studijní léta učila neefektivně? Z výzkumu, který provedlo pět předních psychologů, vyšel následující závěr. Chcete slyšet nejdříve dobrou, či špatnou zprávu?Já si raději nejdříve nasypu popel na hlavu, takže volím špatnou zprávu.
Ze studie vyplynulo, že při podtrhávání textu člověk strhává pozornost na jednotlivé skutečnosti, a tak se staví do cesty proti samotnému procesu učení. Člověk tak nevytváří jednotlivé spojitosti a učí se („bifluje se“) zjednodušeně řečeno „holá fakta“.
Osobně nevím, jak bych třeba u takového dějepisu dávala události do souvislostí. Nicméně je zde jedno pozitivum, a to takové, že sumarizování může pomoci člověku, který dobře ví, jak na to … Pokud mezi tyto vyvolené nepatříte, tak se vyhýbejte jakémukoliv zvýrazňování, podtrhávání, opakovanému čtení, protože tyto techniky byly předními odborníky vyhodnoceny jako techniky s velmi nízkou účinností. Co tedy dělat, aby vaše učení nabývalo na efektivitě?
Psychologové radí, že si máte vytvořit svůj studijní harmonogram a v pravidelných intervalech se věnovat usilovnému učení.
Čím déle chcete, abyste si informace zapamatovali, tím úměrně tomu musíte přizpůsobovat frekvenci učení. Z článku dále vyplynul jeden trefný poznatek: „Nadrtit se informace na poslední chvíli vám možná umožní zvládnout test nebo schůzku, ale obsah z paměti poté velmi rychle zmizí.“ Tady někdo uhodil hřebíček na hlavičku … Jak ale máme vyhodnotit, které informace bychom si měli pamatovat na věky věků? Pokud striktně budeme dodržovat tuto radu, neexploduje nám brzy mozek? Proto radím, zaměřme se raději na druhou odborníky doporučovanou strategii, a to cvičné testování.
Z výzkumu vyplynulo, že zkušební testy v naší mysli posilují vědomosti a pomáhají tak k jejich rychlému vyvolání. Dále doporučují používat kartičky, ale o jejich praxi se dále nezmiňují. V tom ve mně něco hrklo a vzpomněla jsem si na výklad svého vysokoškolského učitele předmětu Sémiotika, který říkal (ve volném překladu po vzoru antického mistra Sokrata):
„Písmo způsobuje zapomínání, protože se lidé na věci budou rozvzpomínat zevně, nikoliv zevnitř ze svých vlastních popudů.“
Abych to převedla do běžné situace. Když jdete nakupovat potraviny, píšete si seznam? Řídíte se striktně jím? Nakoupíte přesně zaznamenané potraviny? Zajisté se vám už několikrát stalo, že jste tento seznam jako na potvoru nechali doma, že? Co pak? Pátráte v paměti položku po položce a vzpomínáte, co jste na ten kousek papíru napsali? Pokud ano, tak jste přesně spoléhali na své písmo. Vypnuli jste, zaznamenali informace a šli nakoupit. Je sice možné, že některé produkty i tak přinesete domů, ale určitě se znovu vydáte na nákup. Představme si však druhou situaci. Podíváme se do lednice, odůvodníme si, proč právě tento produkt chceme zakoupit – např. na návštěvu přijde kamarádka, proto potřebuji to či ono atd. Tomuto procesu se říká tzv. myšlenkové pavučiny, myšlenkové sítě, které nám umožňují díky našemu myšlenkovému pochodu si na věci rychle vzpomenout. Myslím si, že se určitě shodneme, že nejspíše v obchodě strávíme delší dobu, ale zato si procvičíme své mozkové závity. Takže příště všichni vyrážíme na nákup bez seznamu!
Článek sice nedává standardizovanou odpověď na to, jak se co nejefektivněji něco naučit! Musíme respektovat to, že každý jedinec je individuum, a proto každému vyhovují jiné postupy, jiná doba výuky, jiná autorita, jiné studijní techniky atd. Každý by se měl naučit v prvé řadě pracovat sám se sebou a vyhodnotit, co mu nejlépe vyhovuje. Učení nemusí být za každou cenu mučení, zejména v dnešním multimediálním světě, a nezapomeňte na staré dobré české přísloví, že bez práce nejsou koláče. Ono totiž na tom také něco bude …
Mazaná liška vám přeje spoustu zasloužených koláčů!
článek čerpal z: www.mimoskolu.cz